Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Chmelu chybí voda. Nadějí může být přivaděč z Nechranic

Typ: ostatní
Chmelařský den na StekníkuCelkovou sklizeň v množství asi 5700 tun chmele předpokládají letos pěstitelé. Bylo by to o tisíc tun méně než loni a zhruba o deset procent méně než je dlouhodobý průměr. Na vině je především počasí, konkrétně vysoké teploty a příliš málo srážek.

Dnes dopoledne prozradili předsklizňové odhady chmelaři při svém tradičním setkání na Stekníku. Tam každoročně před sklizní debatují o novinkách v pěstování či ochraně chmele, seznamují se s novou technikou a prohlížejí si účelové hospodářství Chmelařského institutu Žatec.

„Nedostatek vody a vysoké teploty jsou nepřítelem chmele. Snad se chmel do sklizně uzavře a doufáme, že ještě zaprší, což by pomohlo hlavně odrůdám, které se sklízejí později,“ uvedl na Stekníku předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. I přes předpokládanou nižší úrodu by ale potřeby pivovarů snad mohly být uspokojeny.

Počasí čeští chmelaři ovlivnit nemohou. „Teploty byly vysoké všude v Evropě, ale dopady na Českou republiky byly nejhorší,“ upozornil předseda družstva Chmelařství v Žatci Zdeněk Rosa, který minulý týden předsedal světovému setkání chmelařů ve Španělsku.

Z tohoto jednání také zdůraznil informaci, že v jiných zemích, třeba USA či Španělsku, je stoprocentní zavlažování chmelnic běžné. A to i na velké vzdálenosti, třeba z místních hor. „V Česku pěstujeme chmel na více než pěti tisících hektarech. Zavlažovaná je ale jen asi čtvrtina plochy,“ řekl Zdeněk Rosa.

Například na říčce Blšance, která protéká Podbořanskem a Žateckem, ale od července platí zákaz odběru vodu, takže ji pěstitelé využít nesmí, i kdyby závlahové systémy měli. Na Rakovnicku pak v potocích není voda téměř žádná.

Přesto není beznaděj na místě. Stát, konkrétně ministerstvo zemědělství, hledá způsoby, jak se závlahou chmelařům pomoci finančními granty a podporou investic. „U Kryr by se mohla stavět nádrž, která by sloužila jako zavlažovací. Uvažuje se také o přivaděči vody z Nechranic, tedy z Povodí Ohře. Ten by mohl dodávat vodu do Blšanky nebo potoků na Rakovnicku, kde by tak mohli chmelaři vodu čerpat,“ uvedl Luboš Hejda.

Čeští chmelaři letos pěstují chmel na ploše, která je největší od roku 2010 – od té doby obdělávané plochy poprvé překročily pět tisíc hektarů. Letos se nově vysadilo 296 hektarů, z toho bylo 235 hektarů nejvyhlášenějšího Žateckého poloraného červeňáku.

Chmelařský den na StekníkuChmelařský den na StekníkuChmelařský den na Stekníku


Vytvořeno: 9. 8. 2018
Poslední aktualizace: 9. 8. 2018 11:22
Autor: Tomáš Kassal