Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Volyňští Češi slavili v Žatci 70 let od návratu do vlasti

Typ: ostatní
Desítky tisíc Volyňských Čechů se přesně před 70 lety vracely do Československa jako do své skutečné vlasti. Výročí připomnělo dvoudenní setkání, které včera a dnes uspořádalo Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel v Žatci.

Právě Žatec byl totiž v roce 1947 prvním místem, kam dorazil první transport Čechů z Volyně v rámci jejich reemigrace.

Součástí oslavy výročí byla také vzpomínková akce u hřbitova, která se koná každý rok. Připomíná tragédii Českého Malína, ukrajinské obdoby Lidic – nacisté tam v červenci 1943 povraždili stovky Čechů žijících na Volyni.

Český Malín se stal symbolem toho, že Češi na Volyni nikdy nepřestali považovat Čechy za svůj domov. Proto se za války zapojovali do protinacistického odboje. A vypálení Českého Malína i další nacistické perzekuce podpořily snahu Čechů z Volyně bojovat za svou původní vlast. Proto se také tisíce „volyňáků“ staly příslušníky československého armádního sboru v Sovětském svazu a pomáhaly při osvobozování Československa. „Volyňští Češi jasně zdůraznili, že jsou součástí českého národa, jehož reprezentantem je československá exilová vláda v Londýně, a že jejich cílem je boj proti nacistickým okupantům v řadách československé armády,“ zdůraznil ve své knize Dějiny Volyňských Čechů autor Jaroslav Vaculík.

Právě boj „volyňáků“ v jednotkách generála Ludvíka Svobody přispěl k tomu, že se po válce československému prezidentovi Edvardu Benešovi podařilo zařídit reemigraci desítek tisíc Volyňských Čechů. Což nebylo úplně samozřejmě, uvědomíme-li si, že E. Beneš chtěl po diktátorovi Stalinovi, aby dovolil odchod takového množství pracovitých lidí. Proto Volyňští Češi Edvarda Beneše vždy považovali za „svého“ prezidenta a jejich potomci jsou rádi, že Benešova busta na Kruhovém náměstí v Žatci připomíná jeho zásluhy o reemigraci. Není divu, že položení květin na Kruhovém náměstí bylo jednou z částí vzpomínkových akcí při oslavách 70. výročí návratů Čechů z Volyně.

 

Podrobnosti:

Češi na Volyni

Zhruba 16 tisíc odešlo z Rakouska-Uherska v letech 1868 – 1880 do carského Ruska. Dostali tam půdu a pomáhali rozvíjet zaostalé carské zemědělství. Díky své pracovitosti, vzdělání a dovednostem se jim na Volyni vedlo celkem slušně. Nikdy ale nezapomněli na svůj domov. Zakládali české školy, spolky, vydávaly své noviny a k Čechám, později Československu, se vždy hlásili jako ke své vlasti. Když se po roce 1945 objevila možnost návratu, většina z nich se rozhodla vrátit. Velká část pak pomáhala osídlit a oživit hlavně pohraniční oblasti Sudet, největší část se usadila na Žatecku a Podbořansku.


Vytvořeno: 7. 7. 2017
Poslední aktualizace: 7. 7. 2017 13:44
Autor: Tomáš Kassal