Vzpomínka na konec světové války a osvobození Československa

U památníků na městském hřbitově a na Kruhovém náměstí se dnes před polednem uskutečnila vzpomínková akce, která připomněla 77. výročí osvobození Československa od fašismu.

Výročí konce druhé světové války zástupci města, Vojenské posádky Žatec, Československé obce legionářské a další účastníci pietní akce uctili položením květin a věnců u obou památníků, ale také u busty prezidenta Edvarda Beneše na Kruhovém náměstí a u mateřské školy v Podměstí, kde je pamětní deska věnovaná Libuši Mrázkové, jedné z bojovnic za svobodu Československa za druhé světové války.

Právě válečné oběti a jejich význam pro dnešní dobu připomněla starostka Žatce Zdeňka Hamousová při svém projevu u památníku na hřbitově. Připomněla, že vzpomínky veteránů jsou nejen důležitým svědectvím, ale také historickým pramenem. „Historie je otevřená kniha, ve které musíme umět číst, abychom mohli psát svoji budoucnost. Jako obyvatelé Žatce z ní vyčteme i to, že je potřeba na tomto místě vyzdvihnout význam 1. československého armádního sboru a úlohu Čechů z Volyně, kteří bojovali na obou frontách, ve Francii, na středním Východě, při obraně severní Afriky, v československém letectvu ve Velké Británii nebo v samostatné československé obrněné brigádě,“ připomněla starostka válečné oběti. „Vzpomeňme společně na ty, kteří padli, a poděkujme jim. Řady obětí vnímejme jako odkaz, abychom obhajovali a kultivovali demokratický systém, lidskou a občanskou svobodu,“ dodala Zdeňka Hamousová.

Součástí vzpomínkového aktu na Kruhovém náměstí bylo i slavnostní předání praporu, který od města dostala žatecká organizace Československé obce legionářské. Jeho členka Drahuše Manová při této příležitosti v proslovu zmínila i současnou válku na Ukrajině a zdůraznila souvislost Ukrajiny se Žateckem – právě na na Ukrajině, na Volyni, působilo od 19. století desítky tisíc Čechů, kteří pomáhali tamější oblast zvelebovat. Po druhé světové válce se pak desítky tisíc volyňských Čechů vrátily do Československa, většina z nich se usadila právě na Žatecku.

Samotná žatecká organizace ČSOL vznikla až v 90. letech minulého století, a tak nemá dlouhou tradici. Tu začíná psát i její nový prapor. „Věřím, že tento prapor přetrvá věky, ale bude už jen památkou, protože se lidstvo nebude muset trápit v žádných válkách,“ uvedla D. Manová.

Obě vzpomínková setkání, na městském hřbitově i Kruhovém náměstí, zakončila státní hymna, již Barbora Nová ze ZUŠ Žatec. Tomáš Kassal