Žatec a krajina žateckého chmele

UNESCO je zkratka názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, v překladu tedy Organizace Spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu. Je to specializovaná agentura, kterou založila Organizace spojených národů (OSN) 16. listopadu 1945. Zakládající státy, mezi nimiž bylo také tehdejší Československo, se po prožitých válečných útrapách rozhodly založit mezinárodní organizaci, která usiluje o budování míru prostřednictvím mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, vědy a kultury. Organizace se zabývá se činností v pěti hlavních oborech, jakými jsou kromě podpory vzdělávání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace. Projekty podporované UNESCO zahrnují šíření gramotnosti, odborné a školicí programy, programy mezinárodní vědní spolupráce, propagaci nezávislých médií a svobody tisku, regionální a kulturní historické projekty, propagaci kulturní různorodosti, dohody mezinárodní spolupráce v oblasti kulturního a přírodního dědictví a ochrany lidských práv, a pokusy vyrovnat rozdíly v možnosti využití digitálních technologií ve světě.

Jak tedy z výše uvedeného vyplývá, organizace se nezabývá pouze kulturou a kulturním dědictvím, i když v této oblasti vede širokou agendu. V rámci UNESCO nebo ve spolupráci UNESCO a jiných mezinárodních organizací byla uzavřena také celá řada mezinárodních úmluv v oblasti vzdělávání, životního prostředí nebo sportu, například Všeobecná úmluva o autorském právu nebo Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu z roku 2005.

V oblasti kultury se UNESCO zaměřuje na zachování světového kulturního a přírodního dědictví. Za dobu své existence vytvořilo UNESCO pomocí mezinárodních smluv ucelený systém nástrojů pro ochranu světového hmotného i nehmotného dědictví. Hlavními dokumenty upravující tuto problematiku jsou: Úmluva na ochranu kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu (1954), Úmluva o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků (1970), Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (1972), Úmluva o ochraně podvodního kulturního dědictví (2001), Úmluva o zachování nehmotného kulturního dědictví (2003) a Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005. První dva dokumenty jsou přímým odrazem válečných zkušeností, zatímco poslední dva lze brát spíše jako rozšíření pojmu světového dědictví a možností jeho ochrany.

Některé z úmluv vytvářejí seznamy nejvýznamnějších památek ve světovém srovnání a to nejen hmotných, ale třeba také související s tradiční kulturou nebo jde o nejvzácnější dokumenty v podobě texů, zvukových záznamů čí pohyblivých obrazů, které jsou evidované pod názvem Paměť světa.

Na seznamech UNESCO má tedy Česká republika na základě různých úmluv evidováno nejen 14 památek Světového dědictví, ale také 7 památek zapsaných na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva, 8 položek zapsaných na seznamu Paměť světa a 1 položku zapsanou na Seznamu kulturních statků se zvýšenou ochranou v případě války a přírodní katastrofy, touto památkou je vila Tugendhat v Brně. Olga Bukovičová

Památky zapsané na Seznam světového dědictví:

Památky zapsané na Seznam nemateriálního kulturního dědictví:

Do prestižního světového registru „Paměť světa“, obsahujícího nejvzácnější dokumenty, byly zapsány za Českou republiku následující sbírky dokumentů: