Žatec a krajina žateckého chmele

Stejně jako ostatní kandidáti na zápis musíme nyní čekat, jak se situace vyvine.

Možná je čas na menší bilanci toho, co se od nominace podařilo, nebo naopak nepodařilo.

Důležité je zmínit, že zpracováním doplňujících podkladů, které byly vyžadovány během hodnocení, to neskončilo. V průběhu roku byly ustanoveny tři pracovní skupiny, které se pravidelně scházejí a jejich členové připravují akce a materiály v oblasti edukace, propagace a prezentace a péče o chmelařské objekty. Ve spolupráci se ZŠ Petra Bezruče jsou tak připravovány pracovní listy a edukační projekty na téma UNESCO a chmelařské historie města. Členové skupiny pro propagaci zpracovávají koncepci turistického ruchu města Žatec a jeho okolí a skupina pro chmelařské objekty připravuje metodiku péče o chmelařské sklady.

Nominace Žatce napomohla také při zvyšování památkové ochrany stavebního dědictví. Již v průběhu léta 2021 byla prohlášena krajinná památková zóna Žatecká chmelařská krajina - území, které je charakterizováno chmelnicemi a stavbami souvisejícími s pěstování a sklízením chmele. To, že území získalo takovou památkovou ochranu, bylo velmi kladně hodnoceno během posuzování nominace mezinárodní organizací ICOMOS. Kulturními památkami se stalo několik objektů ve městě, například chmelařský sklad náležící ke Chmelařskému muzeu a sklad čp. 753 v Kovářské ulici a vedle něj stojící vila chmelařského podnikatele čp. 1257. Na Stekníku byly nově za kulturní památky prohlášeny tři venkovské usedlosti, které byly historicky spojené s pěstováním a sušením chmele. Také v Trnovanech získala status kulturní památky jedinečná stavba sloužící jako sušárna chmele, ikonická stavba čp. 8 známá dle jmen majitelů Mina-Hassmann.

Probíhající nominace přinesla také body při posuzování žádosti o dotaci Ministerstva kultury pro dva projekty, které se uskuteční ještě v tomto roce. Prvním je zpracování interaktivní mapy celého území Žatecka a druhý se týká vědeckého průzkumu všech komínů chmelařských staveb v Žatci. Odborníci z ČVUT provedou nejen archivní rešerše stavebních plánů žateckých komínů, ale především dokumentaci a posouzení stavu zachování všech chmelařských komínů. Výsledky průzkumu pak budou k dispozici všem vlastníkům skladů, u který se komíny dochovaly.

Zápisu na Seznam světového dědictví se zatím nepodařilo dosáhnout, ale už cesta k němu pomohla městu a okolní krajině v řadě příležitostí v poznání, prezentaci a propagaci chmelařské historie. Pevně věříme, že o osudu nominace se rozhodne co nejdříve. Olga Bukovičová