Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Žatec díky chmelařské tradici zdobí originální architektura

Typ: ostatní
Tak velké množství dochovaných chmelařských budov na tak malém prostoru není nikde na světě. Jen v Žatci. Kvůli této jedinečnosti usiluje město o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Zástupci Národního památkového ústavu to zdůraznili v úterý odpoledne při setkání s veřejností. Uspořádala je místní radnice, aby se lidé dozvěděli podrobnosti, jež souvisí s kandidaturou do UNESCO.

Budoucí galerie - bývalý sklad architekta Salomona„Díky tomu došlo k velkému posunu. Začalo se o městě koncepčně přemýšlet. Jak má vypadat, jak má dál žít. Ano, UNESCO je tahák pro turisty, ale nechceme, aby turisté převálcovali vše. Mohou posílit místní ekonomiku a přispět k tomu, aby město fungovalo co nejlépe pro místní obyvatele,“ vysvětlila Lucie Radová z Národního památkové ústavu, že zápis na prestižní seznam by byl nejdůležitější pro samotné občany města.

Potvrdila tím, co několikrát prohlásil městský architekt Jiří Vaníček: „Zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO není prioritou, ale prostředek, jak upozornit na místní kulturní hodnoty a zachránit historické památky v Žatci.“

Dochované chmelařské stavby Žatce, jejichž koncentraci by mohl konkurovat patrně jen Norimberk, pokud by nedošlo k jeho zničení za druhé světové války, s sebou přinášejí i originální architektonické a urbanistické bohatství. Budování chmelařských objektů v 19. a na začátku 20. století vytvořilo neopakovatelný architektonický soubor. „V budovách jsou unikátní nosné konstrukce. Střechy domů vytvářejí malebnou střešní krajinu, která je typická díky komínům a provětrávacím otvorům. Ale jsou tady zachované také detaily na dlažbě, uliční interiér v podobě zábradlí, plotů či štuků, stejně jako vnitřní interiéry. To vše mluví o účelu staveb, ukazuje, jak byly živé,“ zdůraznila L. Radová.

Chmelařské budovy, kterých je jen na Pražském předměstí v městské památkové zóně přesně 75, vytvářejí jako celek neobvyklou zástavbu. V jednom celku jsou patrné obytné vily chmelařů i hospodářská stavení. „Ale i ta vypadají, jako kdyby se v nich bydlelo. Kdyby neměla široká vrata, řekli bychom, že to jsou domy určené bydlení, například podle oken a podle toho, jak dodržují uliční čáru. To bylo nutné, protože stavitelé se museli držet tehdejšího stavebního zákona,“ upozornil na neobvyklý rys chmelařské architektury žatecký projektant Petr Bažant.

V památkové rezervaci a památkové zóně Žatce se pěstování chmele dotklo drtivé většiny všech objektů. Původně totiž pro sušení chmele sloužily i obytné domy v samotném centru královského města, přesněji jejich půdy. Proto jsou v nich otvory pro proudění vzduchu, což vytváří onu malebnou střešní krajinu patrnou například z Chmelového majáku nebo radniční věže. „Sušení na půdách ve městě ale postupně nestačilo. Vymýšlely se a stavěly nové a větší stavby, které se soustředily hlavně na Pražském předměstí,“ popsal P. Bažant rozvoj chmelařského podnikání v Žatci při setkání s veřejností.

Dodržování stavebního zákona za dob Rakouska-Uherska v souvislosti s chmelařskou tradicí vedlo v konečném důsledku k typické žatecké zástavbě. V ní se najdou i architektonické skvosty. K nim patří například bývalý sklad chmele vedle dnešního finančního úřadu na rohu Smetanova náměstí a Kovářské ulice, kde má vzniknout krajská galerie, jež bude ukazovat sbírku moderního umění manželů Zemanových. „Sklad je dílem mého oblíbeného architekta Josefa Salomona, který vytvářel úžasné věci. Tady se vlastně prolínají dva sklady do sebe, protože Salomon se musel vypořádat s neobvyklou zužující se parcelou,“ upozornil P. Bažant na sklad, jehož základna má neobvyklý tvar lichoběžníku.

Jiným originálním skladem bývalo dnešní Chmelařské muzeum na náměstí Prokopa Velkého. To je největším muzeem svého druhu na světě a jeho majitel, družstvo Chmelařství, se snaží na ministerstvu kultury prosadit, aby se sklad stal kulturní památkou.

Aby památkáři a architekti zachovali unikátní chmelařskou architekturu, ale zároveň umožnili další život těchto vzácných budov, musejí hledat nová řešení. Pro desítky budov se totiž těžko hledá nové využití – ne všude mohou být muzea a galerie. Řešením jsou tak nové, opět originální postupy. „Adaptace skladů je těžká. I proto, že jinde nemají analogii a nemáme tak srovnání Navíc jsou tady specifické požární požadavky. Jedním z řešení je tak nový pohled na věc, což znamená třeba vestavění nových nosných konstrukcí, které odpovídají současným statickým požadavkům,“ řekla Lucie Radová z NPÚ. Nové řešení tak umožňuje u skladů, které vždy tvoří vnější zděná stavba a vnitřní dřevěné konstrukce s omezenou nosností a velkým požárním rizikem, nové využití, například i k bydlení.

Originální chmelařská architektura minulosti a moderní nápady současných projektantů tak pomáhají zachovat ojedinělé dědictví Žatce. I to zvyšuje šance města na zápis do prestižního seznamu. „Koncentrace dochovaných chmelařských staveb v Žatci je jedinečná. V souvislosti s chmelem, který se vyváží do celého světa, to vytváří dědictví celosvětového významu. Proto jsme ohledně zápisu na seznam mírní optimisté,“ uvedla L. Radová z NPÚ při setkání s veřejností v Žatci.

Setkání s veřejností na téma UNESCOLucie Radová z Národního památkového úřaduprojektant Petr Bažant


Vytvořeno: 15. 6. 2017
Poslední aktualizace: 15. 6. 2017 08:53
Autor: Tomáš Kassal