Evropsky významné lokality („EVL“)
Doupovské hory – leží na severozápadě čech a jsou obklopeny Karlovými Vary, Bochovem, Podbořany, Kadaní a Ostrovem. Vyskytuje se zde 160 zvláště chráněných druhů a 235 druhů rostlin uvedených na červeném seznamu ČR. Jedná se o největší vulkanický komplex hornin v České Republice. Jsou navázány na tektonický Podkrušnohorský zlomový prolom. Příroda v Doupovských horách zůstala zachována a civilizací zcela nedotčena, zejména díky tomu, že nebyla znehodnocena osídlením a průmyslovými hnojivy ze zemědělské činnosti a také proto, že byla po dlouho dobu využívána jako výcviková vojenská oblast. Můžeme zde najít velmi bohaté biotopy (např. květnaté bučiny, jasanovo – olšové luhy, suťové lesy). Nalezneme zde sklaní stepi, mokřady, suché trávníky, druhově bohaté louky, extenzivně obhospodařované rybníky s bohatým množstvím vodní vegetace.
Zajímavé lokality: Pustý zámek, Skalky skřítků, Údolí Ohře, Vrch Úhošť, Dubový vrch, Rybníky a louky u Tišiny, Dětanský chlum
Na Spáleništi – jedná se o lokalitu o rozloze 1,6 ha, která se nachází asi 3 km jižně od obce Tuchořice v rozsáhlejším lesním komplexu. Nalezneme zde bučinu a kulturní bor ve svazích ploché vrchoviny. Přirozenou vegetaci tvoří černýšové dubohabřiny a mochnové doubravy. Lesy, které se zde vyskytují jsou hospodářskými lesy, kde byla původní dřevinná skladba nahrazena z části jehličnatou skladbou. Můžeme zde najít střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), který je předmětem ochrany a dále zde byl také zaznamenán výskyt lilie zlatohlávku (Lilium martagon) a okrotice bílé ( Cephalathera damasonium), které jsou taktéž předmětem ochrany.
Ohře – EVL začíná na dolním toku této řeky od ústí do Labe a končí soutokem s Libočanským potokem. Součástí EVL jsou také některé její kanály např. Malá Ohře a kanál mezi Hostěnicemi a Doksany. Větší část řeky protéká kulturní krajinou. Přirozenou část řeky tvoří zbytky nezaplavovaných nebo jen zřídka kdy zaplavených lužních porostů. V některých částech se tvoří štěrkové náplavy, které jsou významným biotopem pro řadu vzácných druhů. Bolen dravý (Aspius aspius) využívá štěrkové náplavy k rozmnožování. Z vodních živočichů se zde vyskytuje Losos obecný (Salmo salar) a Velevrub tupý (Unio crassus), kteří jsou předmětem ochrany druhů. Kromě živočichů se zde nachází bohatá vodní flora, která je útočištem pro mnoho bezobratlých živočichů.
Stráně nad Chomutovkou – severní dílčí lokalita se nachází asi 800m JV od centra obce Velemyšleves, jižní dílčí část je situována asi 400m od sídla Minice směrem na Bitozeves. Jedná se především o zarůstající stráně, které jsou tvořeny křovinami, náletovými dřevinami a prorůstající vegetací. Místy je zde vegetace zastoupena úzkolistými xerotermními trávníky, které jsou spolu s biotopem slanisek předmětem ochrany EVL. Ve vegetaci těchto trávníků se vyskytují vzácné druhy např. hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), sesel fenyklový (Sesel hyppomarathrum), kozinec dánský (Astragalus danicus), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), smilka tuhá (Nardus stricta) a další.
Ve vegetaci slanisek s hojně vyskytuje jitrocel přímořský (Plantago miritima subsp. Ciliata), komonice zubatá (Melilotus dentatus), oman britský (Inula britannica), zeměžluč spanilá (Centaurium Pulchellum). V okolí svahového prameniště v JV lokalitě se hojně vyskytuje sivěnka přímořská (Glaux maritima), báchor hnědý (Cyperus fuscus) a makrofytní řasa parožnatka (Chara sp.).
Stroupeč – EVL se nachází severně od obce Stroupek po obou stranách silnice Žatec – Hrušovany. Nachází se zde především křoviny, teplomilné trávníky s dominantním pelyňkem pontickým (Artemisia Pontia). EVL představuje biotop pro některé vzácné druhy hmyzu. Mimořádně významný je zde výskyt teplomilného hmyzu a motýlů např. okáč skalní (Charaza briseis), modrásek východní (Pseudophilotes vicrama), krasec (Cylindromorphus bohemicus) a vzácné druhy nosatců.
Blšanský chlum – jedná se o vrchol Českého středohoří, který je vulkanického původu. Leží 2 km JV od Loun. Dříve se jednalo o vojenskou výcvikovou oblast. Dodnes se zde zachovali panelové cesty a můžeme zde zahlédnout zarostlé vojenské příkopy. Nalezneme zde 16 druhů rostlin uvedeném na červeném seznamu ohrožených druhů. Z nich např. kozinec australský (Astralagus austriacus) a len rakouský (Linum austriacum). Dále je zde pozornost zaměřena na výskyt několika druhů motýlů. Předmětem EVL je však přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria).
Soběchlebské terasy – zaujímají plochu 2,4 ha. Jedná se o strmou erozní rokli ležící u Černockého potoka. Předmětem ochrany je střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), jehož populace jsou na našem území silně ohrožené. V této oblasti je populace střevíčníku největší v celém Ústeckém kraji. Z flory zde můžeme dále najít okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) nebo bradáček vejčitý (Listera ovata). Fauna je zde zastoupena běžnými druhy.
Ptačí oblast – nachází se v Doupovských horách. Jedná se o komplex o výměře bez mála 28 km. Tato oblast je významná pro ptačí populace. Hnízdí zde 148 ptačích druhů. Předmětem ochrany je 11 ptačích druhů, z nich např. Čáp černý (Ciconia nigra), Výr velký (Bubo bubo), chřástal polní (Crex crex), moták pochop (Circus aeruginosus) a další.
