Oznámení o omezení a přesunu 

 

 

Výtah v budově radnice od 10. 6. 2019 mimo provoz

 

Elektronická úřední deska

nám. 5. května 127, 438 01 Žatec 

(služebna městské policie)

 

Radniční věž

uzavřena z důvodu probíhající rekonstrukce

 

Tímto se omlouváme za případné vzniklé potíže a děkujeme za pochopení.

Obsah

Přírodní park Džbán se nachází na území okresů Rakovník, Kladno a Louny. V roce 1994 byl vyhlášen, pro svůj výjimečný a zachovalý krajinný ráz, přírodním parkem. Jedná se o poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, ležící mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Od severozápadu je zacloněn zlomovým pásmem Krušných hor. Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí Ročova přechází ve vrchovinu. Hranici Přírodního parku Džbán vymezují Kladno, Nové Strašecí, Řevničov, Hředle, Mutějovice, Kounov, Janov, Svojetín, Děkov, Vrbice, Běsno, Soběchleby, Liběšovice, Měcholupy, Dobříčany, Liběšice, Tuchořice, Hřivice, Senkov, Brodec, Smolnice, Hříškov, Panenský Týnec, Bílichov, Pozdeň, Jedomělice, Smečno, Svinařov a Libušín. 

 

Převážnou část Džbánu tvoří tabulová plošina na různě odolných vrstvách křídových usazenin, především opuk a pískovců. Nejvyšším bodem a patrně i nejznámějším vrcholkem přírodního parku Džbán je stejnojmenné návrší (536 m), ovšem nejvyšší kótou celé vrchoviny je ještě o metr vyšší Louštín (537 m). Nachází se zde tajemná stavba kamenné řady u Kounova, jde o 14 řad kamenů (nejdelší měří 450m), které měly v pravěku pravděpodobně astronomický význam. Řady jsou rovnoběžně sestavené z balvanů křemenců, křemitých pískovců a slepenců ve směru sever - jih. Dva největší kameny byly nazvány Pegas a Gibbon.

 

Na území Přírodního parku Džbán byly vybudovány dvě naučné stezky:

  • Naučná stezka Kounovské kamenné řady byla otevřena v roce 1987 a má 11 zastávek. Ukazuje přírodní poměry Džbánu, ale i 14 řad kamenů tzv. Kounovských kamenných řad. Stezka je zaměřena i na historii (v blízkosti se nachází halštacko-latenské hradiště), geologii, botaniku, zoologii, zemědělství, lesnictví apod. Začíná u silnice za mutějovickým nádražím směrem na Kounov.

 

  • Naučná stezka Novostrašecko byla otevřena v roce 1994. Má 14 informačních panelů a měří 12 km. Začátek je u železniční stanice v Novém Strašecí, prochází městem, kolem obory Libeň Mšeckými Žehrovicemi a podél soustavy rybníků na potoce Loděnice. Panely jsou zaměřeny na informace o Přírodním parku Džbán, o Novém Strašecí a okolí, o zeleni, zemědělství, lesnictví, památných stromech, keltském osídlení, rybnících a Mšeckých Žehrovicích.

 

Fauna Džbánu není ještě zcela prozkoumána, lze však předpokládat výskyt řady vzácných druhů, zejména bezobratlých. Dobře známá je především zvěř, kterou se zabývá myslivost.

 

Ve smíšených lesních a hájových porostech se mísí zbytky bučin, habřin a doubrav, ve kterých je možné nalézt i vzácnější druhy jako jsou: plicník úzkolistý azurový, lilie zlatohlávek, zimostrázek alpinský, lýkovec jedovatý, lecha jarní a černá, medovník meduňkolistý, kručinka německá, jetel alpinský, jetel bledožlutý, podléška jaterník, náprsník žlutý, kruštík širolistý, okrotice bílá a růžová. Na píscích v řídkých borech je značně rozšířen vřes obecný, borůvka a brusinka.