Aktuálně - Ministr Martin Baxa předal Žatci certifikát o zápisu na Seznam světového dědictví

Stalo se tak v rámci slavnostního setkání, při kterém vedení města Žatec poděkovalo všem, kdo se podíleli na přípravě nominační dokumentace.

Zástupci města obdrželi oficiální dokument přesně dva měsíce poté, co Výbor pro světové dědictví rozhodl o úspěšném zápisu 18. září 2023 v Rijádu. S předáním byla spojená oficiální slavnost pro pozvané hosty, zejména pro ty, kdo se na přípravě nominace osobně podíleli. Město Žatec připravuje také veřejnou oslavu zápisu na Seznam světového dědictví, která proběhne v jarních měsících příštího roku spolu s dalšími akcemi pro širokou veřejnost. 

Dnešní slavnostní program v Městském divadle v Žatci byl i příležitostí zopakovat a popsat dlouhou cestu, která k zápisu na Seznam světového dědictví vedla. V rámci rozhovorů a poděkování na pódiu historického divadla zazněly vzpomínky na rok 1999, kdy se objevily první myšlenky na to, jak ochránit i propagovat unikátní chmelařské dědictví na Žatecku. Připomněl se rok 2013 a první oficiální kroky, které byly nutné pro vytvoření nominační dokumentace. Site manažer přípravné skupiny Jaroslav Špička také připomněl, že první nominační dokumentaci odborníci doporučili přepracovat a rozšířit o chmelařskou krajinu a příběh chmele. Právě tato upravená nominace nakonec úspěšně prošla celým schvalovacím procesem, což je úspěch nejen Žatce a místních nadšenců, ale také dalších odborníků, kteří se na přípravě nominace podíleli.

Komentáře k úspěšnému zápisu, které zazněly v průběhu slavnostního programu

Ministr kultury Martin Baxa:

Je to mimořádný úspěch. Okamžikem rozhodnutí v Rijádu se Žatec ocitl po boku takových míst, jako je Akropole v Aténách, Vatikán nebo Stonehenge ve Velké Británii. Úspěch svědčí o mimořádné historické hodnotě toho, co je chráněno – to je centrum Žatce, chmelová krajina, vše co se propisuje do ohromné historie pěstování chmele. Jsem hrdý na to, co se České republice i vám tady v Žatci podařilo. Je to velká perspektiva do budoucna. Možná tady očekáváte nárůst cestovního ruchu, nárůst povědomí. To bezpochyby přijde, ale ta věc má hodnotu sama o sobě. To, že Žatec a zdejší chmelařská krajina jsou zapsány do světového seznamu, je skvělé, i kdyby sem nepřijel ani jeden turista! Gratuluji k úspěchu, který je opravdu světový.

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller:

Chci poděkovat úplně všem, kdo tomu dlouhé roky dávali úplně všechno, aby Žatec a žatecká chmelařská krajina získaly toto prestižní ocenění. I jako kraj se k tomu musíme přihlásit a město Žatec podpořit, jak nejvíc to půjde. Je to na jednu stranu velká radost, na druhou stranu také spousta starostí. Jako Ústecký kraj máme radost, že se budeme moci podílet na tom, aby se Žatec rozvíjel dál.

Starosta Žatce Radim Laibl:

UNESCO je příležitost pro to, abychom neřešili politické záležitosti, ale spojili se do jednoho týmu. Může nám pomoci vrátit Žatci jeho lesk. Je to příležitost pro podnikatelské prostředí, je to příležitost pro získání externích finančních zdrojů pro město, je to šance pro cestovní ruch. Nebude to ale mávnutím kouzelného proutku, je to mravenčí práce, ve které se musí pokračovat.

O zápisu na Seznam světového dědictví:

Pro Českou republiku šlo o sedmnáctý úspěšný zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Zároveň je to ale první chmelařská krajina na světě, která získala tento prestižní status.

Žatec a krajina žateckého chmele se nachází v lokalitě, která poskytuje ideální podmínky pro pěstování chmele, ústřední aromatické složky při výrobě piva. Památka se skládá se ze dvou částí, které společně ilustrují celý cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě. První částí je chmelařská krajina, již tvoří chmelnice a malé obce Stekník a Trnovany. Druhou částí zapsané památky je historické centrum Žatce a průmyslová čtvrť Pražské předměstí z 19. století.

Rozvinutá a přetrvávající kulturní krajina a její stavební dědictví spojené s pěstováním a zpracováním chmele svědčí o tradici, která trvá více než 700 let a pokračuje i přes obrovské demografické změny v různých obdobích historie. V této pozoruhodné krajině se nachází celá řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků. Patří k nim také podpůrné administrativní, kulturní a náboženské budovy a kulturní zvyklosti. Krajina se specifickými budovami a stavbami spojenými s produkcí žateckého chmele dokládá úzkou interakci mezi venkovskou chmelařskou krajinou a jejím městským zázemím.