Pomník před hřbitovem připomíná tragédii Českého Malína
Vzpomínková akce u městského hřbitova včera dopoledne připomněla stovky obětí, jež v červenci 1943 povraždili nacisté na Ukrajině. Pořadatelem pietní události, která se každý rok koná na počest obětí z Českého Malína, bylo Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel za podpory města Žatce.
Vyvraždění Českého i sousedního Ukrajinského Malína bylo stejně hrůzné jako vypálení Lidic. Řádění nacistů na Ukrajině vyvolal údajný útok banderovců na německé vojáky. Obyvatelé obou vesnic nacisté 13. července ráno vyhnali z jejich domovů a postupně povraždili. Část lidí postříleli, část nahnali do budov a upálili, včetně žen a dětí. Zahynulo celkem 374 Čechů, 26 Poláků a 132 Ukrajinců. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek.
Malínskou tragédii připomíná každý rok vzpomínková akce před žateckým hřbitovem u pomníku obětem. Ten v Žatci vznikl poté, co právě na Žatecko směřovala největší část volyňských Čechů, kteří se po druhé světové válce rozhodli vrátit do země svých předků.
Češi a Slováci pomáhali v 19. století osidlovat a kolonizovat rozsáhlá území Ruska. Carská volyňská gubernie měla rozlohu zhruba jako Čechy. Po druhé světové válce dostali jejich potomci možnost repatriace, čehož využilo asi 33 tisíc z nich. Velkou zásluhu na tom měla žádost prezidenta Edvarda Beneše k J. V. Stalinovi.
První transport reemigrantů vyjel ze Sovětského svazu, konkrétně z ukrajinského Dubna, v lednu 1947. Většina volyňských Čechů se pak nově usídlila na Žatecku a Podbořansku – důvodem byl nejen zemědělský charakter regionu a zkušenosti s pěstováním chmele, ale také obrana státu. Generálnímu štábu československé armády vyhovovalo velké soustředění volyňských Čechů, z nichž mnozí měli bojové zkušenosti ze Svobodovy armády, právě v této oblasti. (kas)
Datum poslední aktualizace: 12. 7. 2021 8:10
