Časté dotazy
Co s nalezeným opuštěným ptačím mládětem?
Při nálezu mláděte je až na zcela výjimečné případy nejlépe nechat ho na místě, obzvláště v případě, že nebylo nijak zraněno. Je-li na silnici apod., poponést ho do trávy, do keřů, na vyvýšené místo, na větev… Naším dotykem rodiče neodradíme a ti si svoje mládě vždy najdou, neboť mládě je přivolá svým pískáním. U většiny druhů pěvců totiž rodiče krmí svá mláďata ještě 2 - 3 týdny po opuštění hnízda. Takováto mláďata ještě nemusí umět ani sama létat.
Co s nalezeným zraněným ptákem ?
Pokud najdete zraněného ptáka (zlomené křídlo nebo noha apod.) nebo nemocného, snažte se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo do specializované záchranné stanice pro hendikepované živočichy. Péče o zraněného či nemocného ptáka totiž většinou vyžaduje odborné znalosti a vybavení.
Jak pomoc volně žijícím živočichům, ptákům a hmyzu ve vedrech?
Horka jsou i pro zvířata tak nesnesitelná, že se lze v ulicích měst setkat s vyčerpanými ptáky i savci (například ježky). Takovým případům ale může pomoci zabránit každý, kdo na své zahradě, balkoně, římse či okenním parapetu umístí misku nebo pod květník s vodou, aby se zvířata mohla napít a případně i osvěžit koupelí. Vodu je přitom nutné pravidelně doplňovat a měnit. Pro hmyz jsou určena speciální pítka, protože obyčejná miska s vodou může být smrtící pastí.
Pro motýly a další užitečný hmyz postačí namočený hadřík v cukrové vodě.
Co dělat, když chci pokácet strom na svém pozemku?
1. Zjistit, zda jsem skutečně vlastníkem pozemku, na kterém strom stojí. Žádost o kácení může podat pouze vlastník pozemku. Pokud vlastníkem nejsem, je nutné předložit vlastníkem podepsané prohlášení, že s kácením souhlasí.
2. Přeměřit obvod stromu ve výšce 130 cm nad zemí. Pokud je obvod nižší než 80 cm, není ke kácení nutné povolení. Bez povolení se dají kácet také ovocné dřeviny, kam patří také ořech vlašský a líska obecná.
3. Vytisknout formulář žádosti o povolení ke kácení dřevin (formulář dostupný na mestsky-urad/seznam-osob/subjekt-stavebni-a-vyvlastnovaci-urad-zivotni-prostredi-26.html).
4. Vyplnit formulář, přiložit zákres v katastrální mapě a doklad o vlastnictví pozemku (nejlépe výpis z katastru nemovitostí).
5. Doručit formulář s přílohami na MěÚ Žatec - Stavební a vyvlastňovací úřad, životní prostředí.
6. Zúčastnit se místního šetření, jehož termín si dohodnete s pracovníkem odboru.
7. Zaplatit správní poplatek, pokud tak správní orgán rozhodne.
8. Vyčkat doručení rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin a dodržet nabytí právní moci rozhodnutí a v případě podmínek i termín ke kácení a další stanovené podmínky v rozhodnutí.
9. Pokácet strom.
10. Ve stanoveném termínu provést náhradní výsadbu (pokud byla v rozhodnutí uložena).
http://www.mesto-sluknov.cz/skins/sluknov2/images/clanky_pdf_3905.pdf
Co dělat, když srazím zvíře?
Zvěř jako volně žijící živočichové je v českém právu definována jako obnovitelné přírodní bohatství a je na ní nahlíženo jako na věc ničí (res nullius), proto nelze uplatňovat náhradu škody na vozidle zvěří způsobenou u uživatele (většinou myslivecké spolky) nebo držitele honitby (honební společenstva, Lesy ČR, s. p., VLS ČR, s. p. apod.).
Jediný, kdo má zákonné právo nakládat s ulovenou nebo uhynulou zvěří, je uživatel honitby, kterému by měl účastník nehody nebo Policie ČR (pokud je k nehodě přivolána dle § 47 silničního zákona) nahlásit, kde ke srážce došlo a kde se uhynulá nebo poraněná zvěř nachází.
Účastník nehody by se nikdy neměl snažit poraněné zvíře odklízet ze silnice. Poraněná zvěř může způsobit zranění a v případě jakékoliv nemoci by mohlo dojít k jejímu přenosu na člověka. Nelze též naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Pro evidenci nálezů zraněných zvířat slouží aplikace na stránce www.srazenazver.cz
Jak a čím přikrmovat labutě a kachny?
Podobně jako ostatní zvířata v přírodě, není vhodné přikrmovat labutě a kachny v létě. Ptáci si na přikrmování zvyknou a mohou se zdržet na místě přikrmování až do zimy, kdy například zamrznou stojaté vody a pak se teprve dostanou do vážných potíží. Bez krmení by dávno odletěli. Pokud už v zimě labutě a kachny přikrmujete, používejte nesolené pečivo nebo zrniny – pšenici nebo oves. Velká koncentrace ptáků na jednom místě zvyšuje riziko přenosu infekcí a parazitů.
