Významný krajinný prvek

Významný krajinný prvek (dále jen „VKP“) je definován v ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon“) jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“

VKP dělíme na:

1. Ze zákona („ex lege“) – jsou to všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a  údolní nivy.

2. Registrované - mohou se jimi stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy nebo i cenné plochy porostů v sídelním útvaru, např. historické zahrady nebo parky (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění). Jako VKP je možné registrovat i jiné části krajiny.

Registrované VKP ve správním obvodu ORP Žatec

č. 1/00 Břežanská stráň – nacházející se v k.ú. Břežany. Jedná se o mírně zvlněný svah nad obcí Břežany, který je převážně východní expozice, a přilehlou hranu a vrcholovou plošinku. Vegetaci tvoří specifická xerofilní vegetace a na obnažených jílových místech se vytváří společenstva rostlin subhalofilních. Přítomny jsou zvláště chráněné druhy rostlin - koniklec luční český na vrcholové plošince a vzácné taxony subhalofilní (na obnažených jílech) - jetel žíhaný a jetel otupený. Z dalších rostlin se vyskytují druhy typické pro travnaté svahy s východní expozicí - hvozdíky, jetele, kostřavy, apod. Lokalita je silně ohrožena zarůstáním pláštěm keřů a negativní vlivy má přilehlá štěrkovna. Na parcele se rovněž (severní část p.p.) se nachází nelegální skládka. Registrováno 27. 12. 2000.

č. 2/99 Úvoz u Hasiny – nacházející se v k. ú. Lipenec. VKP bylo registrováno na dvou částech. První lokalitou je prudký pravobřežní svah v meandru Hasiny, který je z větší části porostlý akátinami. Na nezarostlých místech (akáty zde byly vykáceny) však přetrvává populace hlaváčku jarního v tzv. hlaváčkové stepi. Lokality hlaváčku u Hasiny jsou jedinými na pravobřežní straně Ohře. Dále na svahu roste m.j. kozinec rakouský, bělozářka liliovitá ap. Nezvěstně jsou vzácné rostliny - šater svazčitý, oman německý a zlatovlásek obecný. Registrace však byla zrušena z důvodů odvolání a odporu s.p. Lesy ČR. (jedná se o bývalou pastvinu převedenou do LPF). Druhou lokalitou je travnatý "hluboký" úvoz bývalé polní cesty. Zde na hluboké živné půdě rostou zvláště chráněné druhy - kozinec rakouský a modravec tenkokvětý. Nově v roce 1999 zde byla nalezena významná populace vzácné zárazy bílé šalvějové. Registrováno 27. 12. 1999.

č. 3/00 Kuřinka solná – nacházející se v k. ú. Žabokliky.  Na tomto území se dochovalo společenstvo halofytních (tj. slanomilných) druhů. Dále se zde vyskytuje štírovník tenký a sítina slanisková. Registrováno 27. 12. 2000.

č. 5/97 Svahy Minice – nacházející se v k. ú. Minice. Unikátní svahy s halofytní květenou, součást velkého pruhu slanobytných lokalit podél Chomutovky (Škrle, Velemyšleves, Truzenice, Minice, Tatinná). Jedná se o xerothermní svah s porosty keřů a enklávami halofytních rostlin - jitrocel přímořský, štírovník tenký, ledenec přímořský. Z xerothermních rostlin zde roste kozinec rakouský a zlatovlásek obecný. V horní třetině svahu se nalézá latentní prameniště s tůňkou a unikátním výskytem kriticky ohrožené sivěnky přímořské a dále s ostřicí oddálenou, šáchorem hnědým, bařičkou bahenní, čistcem bahenním, parožnatkami atp. Registrováno 17. 12. 1997.

č. 2/97 Pískový pahorek Čínov – Břežany – nacházející se v k. ú. Břežany. Zčásti odtěžený štěrkopískový nevysoký pahorek uprostřed rovné zemědělské krajiny. Je refugiem zvláště chráněných druhů rostlin - koniklec luční český, pryskyřník ilyrský (jediná recentní lokalita na Žatecku), divizna brunátná, ostřice stepní ap. Na odtěžené stěně je vysídlená kolonie břehulí říčních. Registrováno 17. 12. 1997.

č. 2/00 Čínovské stráňky – nacházející se v k. ú. Čínov. VKP je členěno na dvě části. První severní část je štěrkový hřbítek s porostem vysoce specializovaných společenstev pískomilných rostlin. Vyskytuje se zde koniklec luční český, kolenec jarní, šedivka šedá ap. Na vlhkých místech ve spodní části (latentní prameniště a meliorační strouha) jsou zaznamenány teplomilné a vlhkomilné druhy - např. orsej blatoucholistý. Druhá část zaujímá obvodové krátké a výslunné svahy tzv. Čínovské hory se SZ a Z expozicí. V "lesních" porostech a bývalých sadech se dochovaly lysiny s výraznou psamofytní květenou (pískomilnou) - radyk sítinový, trávnička obecná apod. Západní expozice pak přechází v klasický xerothermní krátký svah s porosty kavylu vláskovitého. Svahy jsou reprezentativním prvkem náhradní přirozené květeny této oblasti. Registrováno 27. 12. 2000.

č. 2/93 Listonoh letní – nacházející se v k. ú. Bezděkov. Ve vojenském výcvikovém prostoru Perč se vyskytuje v podmáčených lokalitách (podél potoka Ostrava) kriticky ohrožený živočich - listonoh letní. Výskyt je vázán na periodické louže a vyjeté koleje poblíž tankové cesty. Registrováno 2. 9. 1993.

č. 8/94 Klůček – nacházející se v k. ú. Kluček. Tvořen je členitými svahy západní expozice s lesem a travnatými poroty s výskytem několika pozoruhodných druhů rostlin - prostřelenec (hořec) křížatý, hadí mord nachový, bělozářka liliovitá, modravec tenkokvětý a kavyl Ivanův. V centrální části v minulosti vznikla chatová osada. Svah je nápadný přítomností drobných lomů na vápnité pískovce. Registrováno 28. 12. 1994.

č. 3/99 Pastvina Kapoun – k. ú. Tuchořice. Jedná se o členitý k severozápadu mírně ukloněný pozemek  přirozené vegetace v rozlohách orné půdy. Z ekologického hlediska se jedná o tzv. steping stones (nášlapný kámen) v agrokrajině. Dochovány zde jsou mozaikovité porosty společenstev vápnomilných (na opuce - v převaze) a vápnobojných (na odvápněné opuce na temenech boulí). Roste zde zvláště chráněná sasanka lesní a kozinec dánský, dále pak význačné teplomilné druhy. Na jediném současném nalezišti na Žatecku zde roste kociánek dvoudomý, ostřice vřesovištní a kokrhel luštinec. V porostech trav, které převládají, je častý vřes obecný. Registrováno 27. 12. 1999.

č. 4/99 Park Libořice – k. ú. Libořice. Na svahu nad Blšankou je dochováno torzo "divokého parku", který byl založen významným rodem Czernínů. Park měl pravděpodobně podobu anglického, resp. romantického stylu. Dochovaly se zbytky několika staveb (poustevna, základy sokolnické věžičky, kamenný můstek, rybníček). Porost tvoří především domácí druhy dřevin - duby, lípy, jasany, javory, přičemž duby jsou nejstaršími a největšími dřevinami. Registrováno 27. 12. 1999.

č. 5/99 Menhir ¨Zakletý mnich¨ – nacházející se v k. ú. Drahomyšl. Menhir zvaný "Zakletý mnich" je vztyčen v poli poblíž polní cesty u Drahomyšle. Je druhým nejznámějším menhirem v Čechách. Menhir je mírně nakloněn, jeho tvar je výrazně hrotitý - výška 2,2 metry, šířka dole 2,5 m, nahoře 0,5 m, hmotnost ca 2,2 tuny. Menhir je tvořen terciérním šedo až žlutohnědým křemencem (sluňák) s příměsí valounů křemene. Registrováno 27. 12. 1999.

č. 6/97 Lom Dubčany – nacházející se v k. ú. Dubčany. Odtěžený profil svrchnoturonských slínovců se známou exogyrovou lavicí - fosílie Rhynchostreon suborbiculatus (dříve Exogyra columba) a Ostrea. Na hranách lomu a svazích roste bělozářka liliovitá a na rekultivovaném dně lomu ostřice žitná. Registrováno 17. 12. 1997.

č. 4/94 Údolí Liboce – nacházející se v k. ú. Libočany a Čeradice. VKP tvoří dva rozsáhlé svahy nad nivou říčky Liboc. Část s jižní expozicí je porostlá významnými xerothermními společenstvy s kozincem bezlodyžným, kozincem dánským, diviznou brunátnou, knotovkou lepivou, hadím mordcem šedým ap. Severní svahy jsou porostlé loučkami (zvonek hadincový, zvonek klubkatý pomoučený, zlatovlásek obecný, pryskyřník zlatožlutý, lomikámen zrnatý ap.) a teplomilným lesem. V severní části svahy navazují na břeh Liboce s významným doprovodem mokřadních rostlin, nachází se zde prameniště s ostřicí oddálenou a výchozy jílů s hnízdištěm břehule říční. Na polní cestě pod jižním svahem se vyskytuje tužanka tvrdá a vranožka šupinatá. Celé údolí se do roku 1992 extenzivně vypásalo ovcemi. Registrováno 28. 12. 1994.

č. 3/93 Zlatník u Libočan – nacházející se v k. ú. Libočany a Nové sedlo. Zlatník je velmi významný prvek v krajině Žatecka. Jedná se o nízký a protáhlý štěrkopískový hřbet v rámci intenzivní zemědělské krajiny. Porosty tvoří výrazně diferenciovaná společenstva xerofilních a psammofilních rostlin. Vyskytuje se zde např. kozinec bezlodyžný, koniklec luční český, zlatovlásek obecný, violka skalní ap. Do roku 1992 zde probíhala pastva ovcí. Registrováno 23. 9. 1993.

č. 7/94 Na Pískách Holedeč – nacházející se v k. ú. Holedeč. Jedná se o dvě odlišné části svahů návrší Výrovka. První část je unikátní jižní svah s vyvinutým kavylovým porostem a s výskytem kavylu chlupatého, kavylu Smirnovova, kavylu Ivanova a kavylu vláskovitého. Dále zde roste koniklec luční český, zlatovlásek obecný, divizna brunátná a u úpatí ladoňka vídeňská. Lokalita je často navštěvována speciality na rod Stipa. Druhá část je písková vyvýšenina s psammofytní vegetací - smil písečný, koniklec luční český, kavyl chlupatý, divizna brunátná, bělozářka liliovitá, ostřice stepní, kolenec jarní, trávnička obecná apod. Registrováno 28. 12. 1994.

č. 1/93 Šišák hrálolistý – nacházející se v k. ú. Žatec. Jedná se o vlhkou loučku porostlou rákosem s výskytem silně ohroženého šišáku hrálolistého. Lokalita je pozoruhodná svojí blízkostí u zastavěného území města (pod ul. Staňkovická). Registrováno 16. 8. 1993.

č. 1/99 Nečemická lada – nacházející se v k.ú. Nečemice. Velké plochy bývalých pastvin na jižním svahu mezi obcí a lesním komplexem. Lokalita je známá svým ojedinělým výskytem populace hvězdnice chlumní. Z dalších zvláště chráněných rostlin se zde vyskytuje sasanka lesní a modravec tenkokvětý a pětiprstka žežulník. Z dalších význačných rostlin se zde vyskytuje záraza žlutá, trličník (hořec) brvitý, černohlávek velkokvětý a další. Na pastvinách se zde mísí druhy teplomilné až xerothermní s druhy chladnomilnými (např. třezalka skvrnitá). Během průzkumů v roce 1999 byla na ladech zjištěna vzácná užovka hladká. Lada tvoří velmi významný prvek v květeně Džbánu. Registrováno 27. 12. 1999.

č. 1/94 Záhoří – nacházející se v k. ú. Velichov. Záhoří jsou rozsáhlé svahy nad řekou Ohře s dochovanou xerothermní květenou. Vyskytuje se zde kozinec bezlodyžný, kozinec dánský, kavyl Ivanův, divizna brunátná, jetel žíhaný, knotovka lepivá ap. Velká část svahu je porostlá mezofilními keři nebo teplomilnou variantou listnatého lesa. Ve vyšší části se dříve nacházelo latentní prameniště s tůňkou, které zaniklo. Registrace v roce 1994.

č. 3/94 Velemyšleves nad potokem – nacházející se v k. ú. Velemyšleves. Rozsáhlé slané pastviny a výchozy třetihorních jílů nad obcemi Velemyšleves a Truzenice jsou nápadné masovým výskytem jitrocele přímořského. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších populací tohoto kriticky ohroženého druhu v České republice. Dále se zde vyskytuje kozinec dánský a zlatovlásek obecný. Registrováno v roce 1994.

č. 5/94 Nad Zámečkem Staňkovice – nacházející se v k. ú. Staňkovice. Lokalitu tvoří dva oddělené svahy s kombinací porostů keřů a travnatých lysin. Pozoruhodný je zde výskyt zvláště chráněných rostlin - kozinec bezlodyžný, kozinec rakouský, kozinec dánský, kavyl Ivanův ap. Ve východní části se nachází problematická bývalá pískovna s drobnými černými skládkami a v západní je mokřad a rybníček s invazí bolševníku velkolepého. Registrováno v roce 1994.

č. 1/97 Svahy přívlaky – nacházející se v k. ú. Přívlaky. Rozsáhlý výslunný svah, členěný a s různými expozicemi (vyprahlé "boule", kotlovité tvary, obnažené písky, rokle s porosty dřevin atp.). Vyskytuje se zde unikátní xerothermní květena (např. koniklec luční český - exkluzivní populace, kozinec bezlodyžný, kozinec dánský, divizna brunátná, modravec tenkokvětý, bělozářka liliovitá ap). Možný je i výskyt ještěrky zelené. Svahy pokračují do býv. okresu Chomutov (k. ú. Stranná). Registrováno v roce 1997.

č. 3/97 Svah nad tratí – Železná – nacházející se v k. ú. Železná. Strmý kotlovitý svah tvořící násep železniční trati. Vytvořil se zde významný fragment kavylové stepi s výskytem kavylu sličného (jediná lokalita na Žatecku), a dalších významných rostlin - bělozářka liliovitá, kozinec cizrnový, šedivka šedá, atp. Registrováno v roce 1997.

č. 4/97 Svah nad silnicí Měcholupy – Želeč – nacházející se v k. ú. Měcholupy. Částečně odtěžený svah v ohbí silnice s obnaženou červenou permskou jalovinou. Svah je význačnou enklávou zlatovlásku obecného v rámci Džbánu. Na štěrkovém nánosu podél silnice roste zvláště chráněná přeslička větvitá. Registrováno v roce 1997.