Z historie tradiční žatecké Dočesné

Nejstarší dohledaný písemný doklad odkazuje na návštěvu rakouského císaře a českého krále Františka I. a jeho manželky Karoliny Augusty. Návštěva města Žatec se konala ve dnech 5. - 7. 8. 1833, císařský pár vjížděl do města Čeradickou bránou, u které byla postavena slavnostní brána, ve které byl uvítán státními úředníky, armádními veliteli, zástupci města a nadšenými obyvateli. Za místo ubytování císařského páru byl vybrán nejlepší dům ve městě č.p. 136, který zapůjčili majitelé statku Stekník – Franz a Róza Korbovi z Weidenheimu. Před okny císařova dočasného domova byla inscenována dočesná, včetně tzv. tance s chmelovým věncem (Hopfenkranzfest) v provedení místních dívek, jak připomíná soudobá grafika. 

Tradice chmelového tance se stala součástí oficiálních městských oslav a u příležitostí dalších vzácných návštěv. Zopakována byla například při návštěvě města dalším panovníkem císařem Ferdinandem V. v roce 1835. V roce 1910 během návštěvy arcivévody Karla zachytil na dobových fotografiích tradici tance s chmelovým věncem Josef Wara. Skleněné negativy a sbírka jeho fotografií je uložena v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci.

V průběhu 1. světové války slavnosti zanikly a byly opět obnoveny v roce 1919, po 2. světové válce se konaly v roce 1946. Od roku 1957 získala Dočesná své pořadové číslo a pravidelně se koná na konci srpna a začátku září, dle průběhu sklizně chmele.

Olga Bukovičová za přispění PhDr. Milady Krausové a PhDr. Radmily Holodňákové z Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci.