Slavnostní odhalení pamětní desky Marii Treben v Žatci

Spolek ŽOK – Žatecký okrašlovací kolektiv zve veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky, která bude věnována významné bylinkářce a spisovatelce, žatecké rodačce Marii Treben.

Akce se uskuteční v sobotu 18. dubna od 15 hodin před domem č. p. 251 v ulici U Odborů, kde její otec provozoval tiskařskou dílnu. Pamětní deska tak připomene místo spojené s jejím dětstvím.

Vznik desky byl podpořen grantem Nadace ČEZ. Původní záměr spolku vytvořit murál se sice nepodařilo realizovat, nakonec se ale podařilo zajistit jinou variantu. „Původně jsme s přáteli zamýšleli vytvořit murál, velkoplošnou uměleckou malbu, na objektu trafostanice u ulice Pod Střelnicí, který by slavnou žateckou rodačku připomínal. Pro získání potřebných prostředků jsme přihlásili náš projekt do výzvy pořádané Nadací ČEZ ‚Pomáhej pohybem‘. Do této výzvy se zapojilo mnoho našich žateckých spoluobčanů, kterým za prokázanou podporu velmi děkujeme. Bohužel po jednání s majitelem trafostanice z původního záměru pořídit velkoplošné graffiti sešlo, jako náhradní řešení po poradě s Nadací ČEZ jsme zvolili zřízení pamětní desky. Děkujeme manželům Petříčkovým za svolení k umístění pamětní desky na jejich domě,“ popsal aktivitu spolku jeho předseda Vladimír Vlach.

Maria Treben (27. září 1907, Žatec – 26. července 1991, Grieskirchen, Rakousko) byla rakouská spisovatelka a bylinkářka českého původu, která se proslavila popularizací léčivých rostlin a tradiční přírodní medicíny.

Narodila se v tehdejším Rakousku-Uhersku v Žatci, v rodině majitele tiskárny. Právě zde prožila své rané dětství, které formovalo její vztah k přírodě – vedle městského prostředí často pobývala na venkově, kde se seznamovala s léčivými rostlinami.

Po první světové válce se rodina přestěhovala do Prahy, kde Marie pracovala mimo jiné v redakci německého deníku Prager Tagblatt. Po druhé světové válce byla jako německy mluvící obyvatelka vysídlena z Československa a po několika letech v uprchlických podmínkách se usadila v Rakousku.

V Rakousku se začala intenzivně věnovat bylinkářství a postupně získala mezinárodní věhlas. Její nejznámější kniha Zdraví z boží lékárny byla přeložena do desítek jazyků a prodala se v milionech výtisků. Svými přednáškami a publikacemi významně přispěla k obnovenému zájmu o tradiční léčitelství v Evropě na konci 20. století. (žok)