Vysoké teploty a málo srážek. Chmelaři očekávají podprůměrnou úrodu

Česání chmele začne většinou kolem 24. srpna. Že úroda nebude nejlepší, o tom rozhodlo letošní počasí. „Čelíme nejsuššímu létu od roku 1961, je to výjimečná situace. Má to negativní vliv na výnosy. My se domníváme, že sklizeň bude asi dvacet procent pod průměrem,“ řekl Jiří Smetana, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Počasí letos chmelu výrazně nepřálo jednak vysokými teplotami v červnu a v posledních týdnech. Negativní vliv mají také chybějící srážky, kterých bylo málo už v zimě, podprůměrné byly i měsíce březen a duben. Sucho panuje i nyní. To ovlivňuje jak výnosy, tak kvalitu chmele, zejména obsah pivovarsky cenných látek. „ Alfa hořké látky mají velmi nízké hodnoty. Obávám se, že atakujeme rekordně nejnižší údaje z roku 2015,“ dodal Jiří Smetana. Nízký obsah alfa látek znamená, že pivovary při výrobě piva potřebují více chmele, kterého ale bude letos méně. Dobrou zprávou pro chmelaře je alespoň zdravotní stav chmele, který je celkově mnohem lepší, než v minulém roce.

Chmel v Česku letos pěstuje 120 zemědělců v oblastech na Žatecku, Tršicku a Úštěcku. Proti loňsku celková výměra chmelnic mírně klesla na 4786 hektarů, z toho nejvíce, tedy 3673 hektarů, je v Žatecké chmelařské oblasti. Žatecký poloraný červeňák se pěstuje na 3940 hektarech.

Problémy ve světě

Nižší sklizeň očekávají i další chmelařské země ve světě. Řada z nich ale řeší i další problémy. „Pivovary prodávají méně a méně piva,ve většině zemí dochází k odbytové krizi. Týká se to hlavně USA a Německa. Dobrá zpráva pro české chmelařství je, že my tuto krizi hlavně s Žateckým poloraným červeňákem nezažíváme. Poptávka stále mírně převyšuje nabídku,“ řekl Jiří Smetana při tradičním setkání na Stekníku, které pořádá výzkumný ústav Chmelařský institut Žatec.

Součástí setkání byly ukázky techniky, informace o připravenosti družstva Chmelařství, které zajišťuje servis i zpracování a skladování chmele, ale také společná procházka chmelnicemi Účelového hospodářství Stekník. Tomáš Kassal